K historicky prvnímu Jarnímu žehnání kol (9.4.2017) v Českých Budějovicích k salesiánům ve Čtyřech Dvorech dorazilo v neděli odpoledne na 70 cyklistů různého věku.

Počasí prvnímu ročníku přálo více než dost, a navíc velkým lákadlem určitě byla i následná společná cyklojízda z Českých Budějovic na Hlubokou nad Vltavou, jakožto památka na zesnulého obroditele českobudějovických cyklostezek Josefa Cepáka. V úvodu setkání vystoupila i jeho manželka Ludmila Cepáková, která vzpomněla na několik společných zážitků kolem vzniků cyklostezek a jeho vztahu ke sportu.

Průkopník českobudějovických cyklostezek Josef Cepák, učitel českobudějovického Biskupského gymnázia, který v roce 2010 tragicky zahynul při výstupu na horu Mont Blanc, dlouhodobě usiloval o vznik a rozšíření cyklostezek na Českobudějovicku. Od roku 2010 nese na jeho památku cyklostezka Hluboká nad Vltavou – České Budějovice jeho jméno.

Žehnání se ujal otec myšlenky, salesián P. Vít Dlapka, který cyklistům nejen požehnal a popřál šťastnou cyklistickou sezónu, ale všem přítomným rozdal platnou „žehnající“ cykloznámku, obdobu automobilové STK. Platnost těchto známek je rok, a to přesně do Jarního žehnání 2018, čímž P. Dlapka naznačil, že tato akce neskončí jen u prvního ročníku.

1 2 ... 5 ►

99. Právě tolik dní zbývalo v pátek 24. března do 1. července.  Nepodstatná informace? Jak pro koho. 1. července totiž začínají letní prázdniny a s tím souvisejí i naše letní tábory – chaloupky. Co to znamená? Každý se v tom najde. Děti se těší a netrpělivě čekají, co je čeká. Rodiče shánějí pláštěnky a batůžky. A my, vedoucí, plánujeme, spekulujeme, vymýšlíme, připravujeme. A stále to děláme rádi a s chutí!

A právě o víkendu od 24. do 26. března jsme si mohli užít tradiční setkání chaloupkových animátorů spojené se školením na Štěkni. Pokud se vám nezdá spojení „užít“ a „školení“, evidentně jste neměli štěstí na školitele, firmu či formu. My jsme totiž dokázali spojit příjemné s užitečným a za pouhých 44 hodin jsme si zopakovali jak první pomoc, použití lékárničky, oficiální zápisy do deníku, tak i bezpečnostní pravidla a vedení účetnictví i celého tábora.

Perličkou našeho školení byla návštěva lektora Petra Kubaly, který se věnuje týmové spolupráci a předává lidem své zkušenosti a znalosti s prací v týmu i ve skupině. Jako vysvětlení lidem, kteří na tento článek narazili náhodou, v chaloupkové sekci se pohybuje na 80 dobrovolníků, vedoucích, animátorů i kuchařů, kteří svůj nejen letní volný čas věnují dětem a dětským táborům. Nejen kvalitní, pestrý a zábavný program, ale také spolupráce v týmu, dynamika skupiny, pozorování a analyzování programu, dětí i sebe sama je důležitou součástí příprav chaloupek. A pokud člověk zná svůj tým, hned se mu řeší problémy jinak a lépe.  Petr Kubala nám např. pomohl rozluštit, jaká je naše role v týmu a zda si uvědomujeme své kvality i slabé stránky.

Ovšemže jsme ale celý víkend neproseděli na přednáškách. Počasí nám přálo, a protože zahrada kláštera na Štěkni je rozlehlá a krásná, mohli jsme ji využít k odpoledním teambuildingovým hrám, jež stmelily týmy jednotlivých chaloupek, a díky nimž vedoucí navzájem poznali, v čem vynikají a co ještě by měli zlepšit.

Řekne se „školení na Štěkni“, spousta lidí se lekne – to bude nuda, to bude dlouhý, ještě navíc ve studeném klášteře. Nejde však jen o „nalejvárnu“ informací, jde o společenství vedoucích –  někteří se znají léta, někteří přišli do týmu nově, někteří jedou poprvé s nějakou funkcí, někteří ještě nikdy nebyli na táboře křesťanském. Společné sdílení víry, radosti, léta, napětí, volna – to vše je třeba umět si užít a vykřesat z toho co nejvíc. Jednoduché to není, ale my už jsme profíci. A ty další to naučíme :-)

A tak přeji chaloupkám tolik pozitivní energie, kolik jsem cítila ze všech nadšených mladých vedoucích, jež se na Štěkni o víkendu pohybovali. Nechť mají chaloupky budoucnost a školení na Štěkni není jen o školení, ale i o lidech…

Za organizátorský tým

Adéla Navrátilová

1 2 ... 5 ►

Českobudějovické salesiánské boulderové závody patří svými 11 ročníky mezi ty nejstarší na jihu Čech. I přes krásné počasí, které panovalo o posledním březnovém víkendu, dorazilo k salesiánům na stěnu 36 účastníků. Salesiánská horolezecká soutěž je vyhledávaná nejen zde na jihu, ale pravidelně přijíždějí i závodníci z Plzeňska nebo Prahy.  

Horolezecké – Boulder závody na Čtyráku (HO4ák PROVĚRKA) oficiálně vstoupily posledním březnovým víkendem do nového 11. ročníku. „Boulderové závody se u Salesiánů ve Čtyráku neoficiálně organizovaly již dříve, jednalo se s přestávkami asi tak o 4 ročníky, od roku 2005 se ale jede už nepřetržitě,“ poodhaluje historii hlavní organizátor a motor celých závodů Štěpán Vondrášek.

Samotné závody začaly v sobotu 25. 3. 2017 již v osm hodin ráno prezentací kategorie Z (nejmladších začátečníků).  Velkou skupinu tvořili závodníci ze salesiánských středisek Prahy a Plzně, kteří již tradičně přijíždějí o den dříve, aby se na závodní výkon patřičně připravili a aklimatizovali. Díky velkému zájmu mladších účastníků zahájily v půl deváté své boje na deseti kvalifikačních cestách všechny děti do devíti let včetně a teprve o hodinu a půl později lezli kvalifikaci děti od 10 do 13 let. Z rekordních 22 účastníků postoupili do finále tři nejlepší starší a pět nejlepších mladších dětí. Pořadí bylo následovné:

1. Vojtěch Kouba (Plzeň)
2. Jan Šik (Plzeň)
3. Jáchym Jakl (Praha)

Z2: 6-9 let                    

1. Anna Prokopová (Plzeň)
2. Štěpán Čihák (Plzeň)
3. Matěj Papež (Č. Budějovice)

Z1: 10-13 let

Odpolední kvalifikace všech ostatních kategorií začala ihned po nutné přestavbě stěny, lehce po jedné hodině odpoledne. Zde změřilo síly 14 závodníků a závodnic v kategoriích: „Bábovky“ (holky od 14 let výše), „Pokročilí“ (kluci 14-18 let) a „Pamětníci“ (borci od 19 let výše). Všech pět holek a čtyři nejlepší kluci postoupili do finále, stejně jako jediní dva účastníci mladší mužské kategorie.

1. Lucka Kohoutová (Plzeň)
2. Bětka Poláčková (Plzeň)
3. Terka Dočkalová (Kunžak)

1. Dan Štipl (Č. B. / Praha)
2. Ondra Hlinka (Č. Budějovice)
3. Michal Schinzel (Praha)

1. Marek Chytrý (Praha)
2. Matěj Jaroš (Praha)

            P1: 14-18 let

Zájem o horolezecké závody a kroužky jsou dlouhodobě v Českých Budějovicích na vzestupu. Salesiánské středisko mládeže již před lety na tento trend zareagovalo a do své nabídky zájmových kroužků přidala horolezecký kroužek pro děti ve věku 5-8 let pod názvem „Tarzánek“. „Tarzánek i další horolezecké kroužky se stále těší v Salesiánském středisku velké oblibě a jsou zcela naplněny,“ potvrzuje Kamila Urbanová, koordinátorka Zájmových kroužků u Salesiánů. Dodává, že „poptávka ze strany rodičů a dětí stále je a neupadá, dokonce i kapacita horolezecké stěny ještě není na svém maximu, bohužel na co narážíme, je personál. Naše kroužky jsou z velké části zajišťovány dobrovolníky, kterým se osobně věnujeme a vzděláváme, přesto jich je stále nedostatek“, přibližuje celou situaci Urbanová. Zájemci z řad horolezců, kteří chtějí své dovednosti předávat druhým, se proto mohou po celý rok hlásit u pana Vondráška nebo paní Urbanové, kteří jsou otevření každému novému vedoucímu nebo asistentovi horolezeckého kroužku.

Závěrem děkujeme všem závodníkům i účastníkům-divákům, kteří vytvořili perfektní závodní atmosféru, která panovala během celých závodů. Rovněž patří poděkování organizačnímu týmu (Peťovi a Lence) za pomoc při stavění cest a organizaci závodů. V neposlední řadě děkujeme za podporu Jihočeskému kraji, který dlouhodobě podporuje tyto sportovní horozávody.

Tento projekt je spolufinancován Krajským úřadem Jihočeského kraje

1 2 ... 7 ►

Chcete znát romskou vlajku, hymnu, historii…? Pak tedy přijměte pozvání Salesiánského střediska mládeže a Městské charity České Budějovice na akci „Mezinárodní den Romů“.

Společně tak můžeme oslavit Mezinárodní den Romů, který celosvětově připadá na 8.4. Mezinárodní den Romů je svátkem všech Romů a Sintů na celém světě. V tento den (8. dubna) si mají účastníci oslav každoročně připomenout společný původ, historii, kulturní dědictví a jazyk Romů.
Pro návštěvníky budou připraveny vystoupení romských hudebníků a tenečních skupin, slaňování z věže kostela, hry a soutěže pro děti, občerstvení, ochutnávka romských jídel…atd.

Ano, ano, lyžařský pobyt – alespoň v to jsme všichni pevně doufali do posledního okamžiku. Bude vůbec nějaký sníh? Půjčovali jsme lyže zbytečně? Co budeme dělat, když bude pršet? Tyto a další podobné otázky nás znepokojovaly dnem i nocí, a to hlavně před termínem 6. – 9. 3. 2017. Zdá se nám, že se loňský příběh opakuje??

Hrdinně a s optimismem jsme vyrazili na Kvildu – zaměstnanci a dobrovolníci Střediska a děti (převážně) navštěvující naše zájmové kroužky. Pondělní odpoledne jsme lyžovali na kvildské sjezdovce a oproti loňsku jsme mohli první večer uskutečnit tradiční večerní pytlování.

Druhý večer patřil stolnímu tenisu. Zpočátku to vypadalo, že letošní osazenstvo příliš neholduje tomuto sportu, ale nakonec hra děti nadchla tak, že by nejraději hrály celou noc. Poslední večer jsme strávili „v kině“ a všichni „ulyžovaní“ jsme usnuli jako miminka.

Lyžovali jsme jako obvykle na Kvildě i na Zadově. Lyžaři „mazáci“ si na svahu zdokonalovali své dovednosti a lyžaři „nováčci“ se plni odhodlání prokousávali základy sjezdování. Nutno podotknouti, že všichni začátečníci se lyžovat naučili a největším zážitkem pro ně byl vlek a sedačková lanovka.

Čtvrteční dopoledne patřilo lyžování a závodům na Kvildě. Po obědě nás čekal už jen úklid, vyhlášení výsledků, společné foto a rozloučení. Krásné dni na čerstvém vzduchu nás všechny posílily, fyzicky i psychicky. Užili jsme si pobyt jako na rodinné dovolené a odpočinuli jsme si od každodenních povinností – ať už jsme školáci anebo dospělí.

A samozřejmě – těšíme se za rok na viděnou!

Autor: Kamila Urbanová

1 2 ►

Mezi aktivity projektu OPVVV, do kterého je od poloviny roku 2016 zapojeno i Salesiánské středisko mládeže z Českých Budějovic, patří spolupráce s MŠ a ZŠ (především s přípravnými třídami). Zde se propojuje praxe Salesiánského střediska mládeže s letitou praxí pedagogů z dalších institucí. „Naši lektoři jsou vřele přijímáni na stáže do MŠ, kde mají možnost získat dobrou praxi a inspiraci, jak pracovat s dětmi,“ přibližuje spolupráci Miroslava Bendová, koordinátorka aktivit. „Školkám a přípravným třídám nabízíme za odměnu a v současné době už i realizujeme adaptační dny v budově Komunitního centra na sídlišti Máj.“

Smyslem těchto adaptačních dnů je, aby se děti i pedagogové potkali v jednom programu a získali pozitivní zkušenost ze společně stráveného času. Koncem února (24. 2. 2017) proběhl adaptační den, který pracovníci Předškolního centra pojali formou Karnevalu. Tohoto programu se zúčastnily děti z předškolního centra „Mája“ a dvě přípravné třídy ze ZŠ Máj. Děti si společně užily báječné dopoledne plné her, soutěží, tance a loutkového divadla Víti Marčíka ml., podle pedagogů se již brzy opět setkají znovu v budově Komunitního centra a prožijí další společný den.

Abychom si ale lépe představili atmosféru programu, předejme slovo kolegyni Adéle Navrátilové a dětem, které se na přípravě a realizaci programu podíleli a účastnili se ho…

První, druhá, třetí,
devátou hodiny udeří,
klika cvakla, dvééře letí,
první přípravka vchází do dveří!
Ve dveřích Komunitního centra růžové princezny stojí,
v rukou divné kartičky,
za nimi bláznivý vědec s klaunem se pitvoří,
snad mají děti čisté ručičky!

Co se to jenom děje?
Proč se tady tolik dětí směje?
No jasně, období karnevalů a maškarních plesů je tady!
Tak proč si neužít trochu srandy,
a poznat nové kamarády…

Beruška! Spiderman! Ne, počkej, to je Batman… nebo ne? A hele, princezna! Ale já jsem Elsa! A Ty? Já jsem taky Elsa! Já taky! Já taky! Počkej, tak schválně… pojď počítat se mnou, jedna… jedna… dvě… dvě… tři… ci… čtyři… ctyli… pět… pět… šest… šest… sedm… sedm! Ty jo, sedm Els pod jednou střechou! Tak to je určitě rekord!

A tak přišly děti z Máje jedničky,
Přišly i děti z Máje dvojky,
Přišly i děti z našeho klubíku Mája,
To vám ale bude velká sláva!

Co je to ten Klubík Mája?
Přece náš nový program!
Sice ještě nemáme slogan,
jmenujeme se teď jinak,
dříve to byli „Předškoláci“,
ale my si užijeme stejnou legraci.
Scházíme se pětkrát týdně,
hrajeme si, chováme se vlídně.
A teď konečně jsme zase děti z přípravných tříd základních škol Máje I a II. pozvali,
abychom se mezi sebou poznali.

A tak každé dítě svou kartičku dostalo,
k různým stanovištím se rozběhlo,
některé puzzle skládalo,
jiné v tělocvičně běhalo,
další stříhaly a lepily sovičky,
jiné hádaly divné větičky.
Za odměnu si mohly nechat namalovat zvířátka na obličej,
to je teď v poslední době moderní obyčej :-)

Ach, ten čas tak letí, tak honem do tělocvičny,
zahrajem si něco všichni společně,
ať naše setkání není úplně zbytečné.
Vždyť chceme se poznat navzájem a stát se kamarády,
přijmout i všechny naše vady,
tolerovat se mezi sebou,
vždyť naše cesty společně do první třídy vedou…

A tu desátá hodina už je pryč,
a my máme hlad,
tak musíme na něj vzít nějaký bič,
no, to je mi nápad!
Tak po umytí ručiček
sníme si bagetku či koblížek.
Máme taky sušenky,
ne, nepotřebujeme už žádné plenky,
na záchod si dojdem sami,
nejsme přece žádné lamy,
všechny odpadky ze stolu sklidíme,
polštáře i lavičky do skladu uklidíme,
a teď, jak jen pořádně vytrávit?
Co takhle nějaký čas u pohádky strávit!

Ale divadlo?
Koho to napadlo?
Tak to tu ještě nebylo!
Co je to za pána?
S sebou má dřevěné kamarády – loutky,
vždyť oni mluví,
pohybují se,
oči kulí,
zpívají,
a ten pán tak krásně vypráví,
páni, to je srandy,
jéé, i paní učitelky se baví,
to jsme z toho odvařený,
(i já jsem byl odvařenej, říká loutkař Víťa Marčík,
vždyť horko tam bylo k padnutí,
ještě že nebyl ani trochu nadmutý :-).

Tak jsme se bavili, a loutky osahali,
Jéé, oni nejsou živé,
tak jsou to hračky nebo lidé?

Víte co, pojďme radši tancovat!
Hudba kolem zní a prostoru je dost,
a ty princezny jsou roztomilé,
a točí se dokola,
a venku je krásně modrá obloha,
i ten klaun se s ostatními baví,
tančí, skáče, karneval slaví,
tak já se ho už nebudu bát,
raději se se všemi budu smát…

A tak jsme tancovali, skákali, blbli, točili se dokola,
byla všude cítit všeobecná pohoda.
Však uplynul čas a maminky přišly,
všichni se sbalili, děti odešly,
My jsme vše uklidily, zhodnotily,
bylo to divoké, ale nás to baví,
takže příště vám ukážeme,
jak se Velikonoce slaví! ;-)

Děkujeme tímto všem zúčastněným!
Za Májovský tým zdraví:
Marťa, Janča, Terka, Verča, Áďa, Mirka, Dáša, Víťa

1 2 ... 5 ►