S chlapci z Romského klubu jsme se sešli v sobotu na Středisku, odkud jsme jeli autem do Auqaparku v Praze v Čestlicích. Kluci si tento aquapark vybrali sami, jelikož chtěli vidět, jak to v takovém velkém komerčním zařízení vypadá. Bylo na nich vidět, jak  moc se těší, byli jak malí kluci, kteří čekají na Vánoce. Po cestě jsme poslouchali písničky, a povídali, kluci říkali, kam by se chtěli ještě podívat a důvod, proč to chtějí vidět. Dost nás zarazilo, o čem kluci přemýšlejí.

Před Prahou jsme se ztratili, nikde nebyly žádné ukazatele, tak jsme chvíli bloudili, ale nakonec jsme cestu našli. Než jsme vešli do auqaparku, řekli jsme si  pravidla a bylo jasno, že pokud se něco semele, ihned odjíždíme domů. Kluci si to zřejmě vzali hodně k srdci, jelikož bylo vše v absolutní pohodě.

Uvnitř aquaparku bylo opravdu mnoho atrakcí, proto jsme se ihned rozdělili. Kluci šli na ty nejvíce odstrašující tobogány a fakt si to užívali. V rámci pobytu uvnitř jsme si ukazovali záchranu ve vodě, kluky to zajímalo. Po třech hodinách jsme se dohodli, že si zajdeme do Prahy na Václavské náměstí, kde kluci dostali na hodinu rozchod. Chtěli vidět vánoční Prahu. Někteří z nich byly v Praze úplně poprvé, tak byli velice překvapení.

Z Prahy jsme odjížděli kolem půl sedmé a pořád jsem zezadu auta slyšeli: „Viděl jsi to, to bylo…, musíme sem jet ještě někdy jindy, my se sem jinak nedostaneme.“

Na tomto výletě bylo ještě krásné, jak bylo vidět, že nikdo ve velkoměstě neřeší, zda jsou kluci „cigáni“, nebo „gádžové“, nikdo hloupě nezíral, neřešil. Kluci měli prostor užít si vlastní zážitky, svůj čas.

 

Autor: Veronika Šimečková

 

TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.