Putovní tábor klubu Oráč po Novohradských horách

Jelikož o prázdninách klub Oráč na Středisku nefunguje, vyrazili jsme společně aspoň na putovní výlet po Novohradských horách. Přestože byl původně mnohem větší zájem, okolnosti tomu chtěly tak, že nás nakonec vyrazilo 8, z toho 3 „klubáci“, 3 pracovníci klubu Oráč a 2 psi.

pondělí 12. července jsme nakoupili jídlo na cestu, sešli se dopoledne před Střediskem a vyrazili na nádraží na vlak. Ten nás dovezl do Rybníka, odkud jsme zahájili naše putování po svých. Vyrazili jsme směrem na Trojany, přes Dolní Dvořiště a dále na Svatý Kámen. Tam jsme se občerstvili, nabrali vodu z místního posvátného pramene a pokračovali směrem do Tiché. Za Tichou nás překvapil vypuštěný rybník, na němž se právě opravovala hráz (pro nás to znamenalo den bez koupání (v tom ukrutném vedru) a jen lehlé omytí v pár centimetrů hlubokém potoce. Na okraji louky u lesa jsme zakotvili, uvařili bramborovou kaši s uzeným (olizovali jsme se všichni až za ušima) a přespali. Ráno nás probudilo pár dešťových kapek, tak jsme ze spacáků vylezli dříve, než jsme předpokládali a pokračovali v cestě už kolem sedmé hodiny ranní. Posnídali jsme o něco později za Janovou vsí, kde nás došel i Luďa a byli jsme kompletní. Nejdůležitějším momentem našeho druhého dne bylo asi koupání v Pohorském rybníce, kde jsme nějakou tu hodinu pobyli, zaplavali si, vyzkoušeli chůzi po laně (slack line) a odpočali. Zastavili jsme se v Pohoří na Šumavě a obdivovali starý rozbořený kostel, který se znovu opravuje. Večer pod Myslivnou byl náročný, stejně jako noc, jelikož nás kromě komárů a hovad otravovaly stovky muchniček, před kterými se nedalo skrýt a na něž nepůsobil žádný repelent. Většina z nás strávila noc co nejvíce zakuklena ve spacáku.

Další den jsme několik hodin strávili u rybníka Zlatá Ktiš, kde jsme se koupali a hráli spoustu her. Odtud jsme se vydali podél hranic kolem historického hraničního kamene z roku 1754 až pod Vysokou. Zde padl po 13km chůze návrh, že další večer a noc nechceme prožít mácháním po muchničkách a zahalováním se od hlavy až k patě, takže jsme se vydali ještě na 4km dlouhý pochod na Kraví horu, kde jsme se rozhodli utéci před hmyzem na rozhlednu a přečkat noc nahoře nad vrcholky stromů. Usínali jsme při hraní různých her a silném foukání větru a užívali si nevšední zážitek. Ve 4 hodiny ráno jsme se raději s ohledem na blížící se bouřku (ač u nás nakonec sprchlo jen lehce) přesunuli dolů pod přístřešek, kde jsme pospávali až do rána, do prvních příchodů turistů.

Poslední den nás čekal již poslední úsek cesty, do Dobré Vody (s občerstvovací přestávkou u kostela a výborného pramene) přes Horní StropniciTerčino údolí s nádherným vodopádem až do Nových Hradů. Tam jsme ještě využili posledních pár chvil k vypití limonády a hurá autobusem zpátky do Českých Budějovic.

Neudolalo nás ani perné počasí, ani 63 km v nohách a těšíme se, že na podzim navážeme na tuto tradici a zorganizujeme „puťák“ o některém z víkendů.

Autor: Radka Rejhová