Ve středu 5.listopadu se v Klubu Oráč uskutečnil program nazvaný…
Neboj se první pomoci.
Dopředu se nevědělo, jak bude tento program „klubáky“ zajímat, ale tato problematika se obecně považuje za důležitou. Proto jsme se o něco takového pokusili. Nejednalo se o pouhou přednášku, která až tak nezaujme, ale především o nácvik praktické první pomoci zaměřené především na záchranu života. K oživení celé přednášky přispělo realistické (aspoň trochu) znázornění různých poranění namaskováním na dobrovolnících. Těm se do toho nejdříve nechtělo a stálo hodně úsilí pár z nich na začátku přesvědčit, aby si na sobě nechali namaskovat např. tepenné krvácení, otevřenou zlomeninu holenní kosti, krvácení z nosu, modřinu na čele nebo odřeninu se škvárou. Později však opadly prvotní řeči o tom, že se jim “z toho dělá blbě“ a podobně a dobrovolníci se postupně předháněli a všichni chtěli utržit nějaké to zranění. Maskovaly se pak především odřeniny, řezné nebo tržné rány, modřiny, krvácení, ale třeba i velká rána na břiše s vyhřezlými střevními kličkami… Nešlo však pouze o namaskování těchto poranění, avšak také o správné poskytnutí první pomoci, která se při těchto i jiných poraněních používá. Mluvilo se tedy nejen o ošetření ran a znehybnění zlomenin, ale především o první pomoci v případě život ohrožujících stavů, a to hlavně u masivního krvácení, šoku, bezvědomí a zástavy dýchání a krevního oběhu. Účastníci (aspoň někteří) si vyzkoušeli uložit „bezvědomého“ do stabilizované polohy na boku a jak se provádí umělé dýchání a masáž srdce. Ti, kteří si tyto postupy nevyzkoušeli, aspoň poslouchali a zajímali se o maskování jednotlivých poranění. Program vedla za Klub Oráč především Radka s pomocí Markéty a Štěpána a dále Standy (Radka a Standa působí v Českém Červeném kříži, díky němuž se také mohla tato přednáška uskutečnit) a také se samozřejmě zapojili praktikanti, dobrovolníci a asistenti. Programu se nakonec zúčastnilo 33 dětí. Všem děkujeme za pomoc a organizaci, věříme, že byl program pro účastníky přínosný a přejeme všem, aby se s podobnými situacemi v běžném životě raději nesetkali.
