Tradiční „Pochaloupkový výlet“ si koncem září náramně užilo na 50 dětí, animátorů a vedoucích, kteří se v létě zůčastnili letních táborů – chaloupek. Ač předpověď počasí slibovala jasnou oblohu, scházeli se chaloupkovští vedoucí v sobotu 26. 9. 2015 pod pochmurným nebem. Ne však s pochmurnou, nýbrž dobrodružnou náladou, vždyť se jde na výlet! A ještě s „našimi“ dětmi, co víc si přát?
Cestou, necestou jsme museli uniknout potopě – vylézt na vyvýšenou plochu, ukrýt se před bombovým útokem – lehnout si na zem, a dokonce se schovat před nálety cizích vojsk… Jednou jsme dokonce ztratili cestu, ale nakonec jsme překonali i hluboký příkop a dorazili na to správné místo. Všichni měli hlad, nicméně jak známo, bez práce nejsou koláče, a kdo si chtěl opéci buřta, musel jít na dřevo. Toho bylo naštěstí v blízkém lese dost, a tak jsme zanechali i pár polen pro budoucí zbloudilé trampy. Některé slečny upoutalo pouštění draků, kteří i přes zdánlivou absenci větru létali ladně a vysoko. Kluky ale více zaujal fotbal, který se však následně změnil ve famfrpál. Ten poslouchal hudbu ukulele, ten si hrál „Šly tři opice“, a ta si měnila svačinou s tou, když tu náhle – klika necvakla, dveře neletěly, ale malá hnědá tváře divé, jedna a pod plachetkou druhá osoba stojí u ohniště! A tu se začaly dohadovat a překřikovat, až z nich nakonec vypadlo, že potřebují najít rodinné šperky. Jenže samy to prý nezvládnou, neboť jim to nemyslí, dokonce ani nevidí…
A tak jsme se samozřejmě rozhodli jim pomoci. Slíbili nám totiž, že si můžeme nechat vše, co najdeme cestou! Vše samozřejmě kromě šperků. Hledání nebylo vůbec jednoduché, spousta šifer, kódů, úkolů a záludných otázek, ale nakonec, nakonec jsme objevili jak hodinky, tak náhrdelník a ještě dostali pytel bonbonů! Osoby slušně poděkovaly a s hádkou zase odešly. Nám nezbylo než jen posbírat všechny naše věci, uhasit oheň a pospíchat zpátky za rodiči, vždyť jim to všechno musíme vyprávět! A nejlépe ještě dřív, než začne pršet…
autor: Adéla Navrátilová
