Po skončení pátečního klubu jsme se všichni účastníci akce z klubu Oráč společně přenesli do 18. století, kde se odehrával náš příběh. Převlékli jsme se do kostýmů podle svých rolí, přidělili nám penízky pro začátek a hra mohla začít.
„Na kolena lůzo!!! Šlechtic přichází!!!“ zařval do tiché noci strážný. „V našem městě se stala hrozná vražda! Je na vás, abyste mi vraha našli. Kdo ho najde, dostane obrovskou odměnu sto zlatých!“ pronesl k nám sám šlechtic. Kovář a jeho žena, dřevorubec, alchymista, kněz, lovec, kejklířky, krčmářka, obchodník i žebrák se uchýlili zpět ke spánku.
Zanedlouho začalo v našem městečku svítat a tak jsme se mohli všichni rozejít do svých dílen a popíjet či pojíst dobové nápoje a krmi do krčmy. Kejklířky zpívaly, natřásaly se, rachtaly tamburínami. Žebrák se v krčmě válel po zemi, otrhaný v důsledku své bídy a žebral o každý měďák. Většina obyvatelstva se ale snažila přijít na kloub té hrozné vraždě, přičemž ale museli pracovat, jíst, pít a spát, jinak by jejich postava zemřela.
Uplynuly dva dny (herního času) a vrah stále nebyl dopaden. Pouze kovářka našla při svém nočním potulování zřejmé místo, kde se stala vražda. Náš příběh nabral okamžitý spád. „Na kolena chátro! Přichází váš pán!“ opět na nás zařval strážný a šlechtic vešel do krčmy. Obvinil z té hrozné vraždy kováře a dal ho okamžitě zavřít do vězení a jeho ženu si zavolal do svých komnat. Tam jí nabídl honosnější život a vše co si bude přát, pokud s ním vstoupí do posvátného svazku manželského. Pokud by kovářka sňatek odmítla, byla by prohlášena za čarodějnici a následně upálena. Kovářka i zbytek celého města se snažil sňatku zabránit a nevinného kováře osvobodit od trestu smrti. Mezitím už šlechtic chystal pro svou budoucí ženu svatbu jejích snů.
Protože už bylo pozdě a my jsme byli unavení, sedli jsme si společně v krčmě a příběh dohráli slovně. Zavražděn byl výběrčí daní mečem strážného na příkaz šlechtice. Tím náš příběh skončil. Převlékli jsme se z kostýmů, popovídali o celém komorním LARPu a odebrali se ke spánku. Vždyť už bylo také brzy ráno… Po pár hodinách spánku jsme ještě společně posnídali, uklidili a rozešli se do svých domovů.
Celá akce byla jedinečná, ne každému se podaří zažít na vlastní kůži komorní LARP a vzít na sebe se vším všudy roli někoho jiného. Akce byla navíc jedinečná v tom, že si ji s dopomocí pracovníků připravil jeden z účastníků – díky Michale! Už nyní se těšíme na další akci, kterou bude pravděpodobně návštěva Ort – bývalých kaolínových dolů, spojená se spoustou her a přespáním.
Autoři: Jana Samcová Michal Hájek a Jakub Grulich – účastníci akce
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.
