Aktuality

První setkání Kurzu Junior pro budoucí animátory

O víkendu 27.–1. března 2026 proběhlo na Táborové základně Mrhal u Rudolfova první setkání Kurzu Junior – nového formačního programu pro budoucí animátory salesiánského díla v Českých Budějovicích. Kurz je určen mladým lidem ve věku 15–20 let, především účastníkům Smíšené chaloupky (13–15 let a 16–17 let), kteří chtějí své zapojení do společenství prohloubit a postupně převzít větší zodpovědnost při přípravě aktivit, táborů a dalších programů pro děti a mladé.

Setkání se zúčastnilo 26 mladých lidí, o program se staralo 6 vedoucích a zázemí zajišťovaly 2 kuchařky. Cílem kurzu je nabídnout účastníkům prostor pro osobní růst, rozvoj týmové spolupráce, inspiraci odkazem Dona Boska a postupné osvojování animátorských dovedností. Víkend byl prvním krokem na této společné cestě.

Ohlédnutí koordinátora Petra Matuly:

„První víkend Kurzu Junior je za námi a stál za to! Pro zájemce ve věku 15 až 20 let z řad nejstarších účastníků chaloupek i aktivit v salesiánském díle v Českých Budějovicích jsme o víkendu (27. 2.–1. 3. 2026) rozjeli nový Kurz Junior. Zázemí jsme měli na Táborové základně Mrhal u Rudolfova, kterou nám zapůjčilo DDM České Budějovice. Pro 26 účastníků, 6 vedoucích a 2 kuchařky to byl opravdu intenzivní a nabitý víkend.

Po příjezdu v pátek nás čekalo nejprve úvodní seznamování, večeře a představení cílů a témat celého kurzu. Poté jsme skrze krátké video nahlédli do misijní práce salesiánů a dobrovolníků v Africe, která krásně ilustrovala, jak to Don Bosko s prací s mládeží vlastně myslel. Ještě jsme se rozhlédli po salesiánském světě a po tom, co dělají salesiáni v České republice a Bulharsku. Vrcholem večera pak byl vícefázový „speed dating“, tedy rozhovory ve dvojicích pro lepší propojení a seznámení všech účastníků. Den jsme zakončili modlitbou u kříže, na který jsme v duchu vložili těžkosti spojené s animátorstvím, a krátkým slůvkem o rozhodování pro hru fair play, na které mnohdy máme minimum času.

Sobota byla programově opravdu „hustá“! Začali jsme – jak jinak – ranní rozcvičkou a modlitbou. Po snídani jsme měli větší běhačku. Ne z jídla, to bylo excelentní! V týmech jsme sháněli suroviny pro stavbu oratoří po celé Itálii. Nebylo to zas tak snadné. Sem tam byly na cestách kontroly, kdy o úspěchu nebo neúspěchu přenosu materiálu na stavbu rozhodoval vylosovaný citát ze života Dona Boska. Po svačině jsme se rozdělili do tří skupin – kruhů, kde byl prostor společně se bavit o myšlenkách Dona Boska, o tom, jak na mě působí a jak jim rozumím. Po skvělém obědě a skvělé siestě (italská tradice na počest Dona Boska) nás čekaly závody Formule 1. Někteří si sáhli až na dno svých sil, ale cílové pásky dosáhli všichni. Trochu více se běhalo a k tomu bylo několik prvků jako „výměna pneumatik v boxu“ (tedy přezutí ponožek a opětovné obutí – vše profesionálně v týmu) nebo „tankování“ (tedy vypití určeného množství vody – paliva – celým týmem). Jak jsme se trochu vzpamatovali z této intenzivní hry, následovaly motivační scénky. Zkrátka prostor pro kreativitu se vším všudy. Každý animátor by měl při vysvětlování hry děti něčím upoutat a nadchnout. A o to se účastníci ve skupinkách snažili před velice náročnou porotou. A obstáli! Večer už byl klidnější – každý si mohl v tichu projít venku devět zastavení s myšlenkou Dona Boska. Den jsme zakončili opět modlitbou.

Neděli jsme začali společnou mší svatou. Tématem promluvy bylo proměnění: „S někým se bavíme více a hlouběji, když s ním máme bližší vztah. Stejně je to i s Bohem.“ Po mši jsme měli ještě rychlý kvíz, úklid, skvělý oběd… a plní zážitků bylo těžší se jen tak vracet domů.“

Petr Matula