A tak se v době 4. – 8. 1. 2012  uskutečnilo na ŠVS Kvilda zimní setkání pro maminky s dětmi pod názvem „Krteček a sněhulák“. Zatímco v nížinách bylo sněhu mizivě a aprílové počasí spíše připomínalo jaro, na horách nouze o sníh nebyla. Kromě zimních radovánek, jako bylo bobování či sáňkování, si děti dostatečně užily hromady krásného čerstvého sněhu. Nechybělo ani hledání Krtečka s pokladem, který se ztratil ve sněhovém labyrintu – bludišti, který pro účastníky připravili zaměstnanci Střediska. Po celou dobu pobytu měly lektorky připravené nejen tradiční a oblíbené cvičení s Krtečkem, které děti už moc dobře znají, ale i spoustu dalších zajímavých výtvarných činností.

Zkrátka nepřišly ani maminky. Po dni plném různých aktivit, dobrého jídla od paní Jiřinky a zdravého horského vzduchu odpadávaly děti do postelí úplně samy (tedy některým maminky nějakou tou pohádkou na dobrou noc přece jen pomoci musely). Po uspání dětí se maminky s „chůvičkami“, které vyvolávaly pocit dispečinku operačního střediska, sešly dole ve společenské místnosti, kde se už povídalo o životě a byla možnost si vytvořit nějakou tu drobnost jako památku na toto setkání.

Děti ověnčené medailemi s Krtečkem, které jim lektorky připravily a maminky vymalovaly, odjížděly spokojeně domů, stejně jako jejich maminky a zaměstnanci Střediska s pocitem, že i zimní setkání s Krtečkem se vydařilo…

Promítání fotek »

123►

Hrálo se ve dvou skupinách, kde se rozhodlo o nasazení do osmifinále. Další zápasy byly již vyřazovací.

Pořadí na prvních třech místech:

Dívky
1. Michaela Novosadová
2. Nela Kozojedová
3. Karolína Kubů

Chlapci
1. Martin Novák
2. Jakub Katuščák
3. Miroslav Hodánek

Přihlašování na chaloupky bude stejně jako loňský rok možné pouze přes informační systém www.salesianivali.cz.

Více k tomuto systému zde »

Díky projektu „Na kole bezpečně“ spojily všechny tři filmařské kroužky své síly a zkušenosti a od jarních měsíců 2011 pracovali na přípravě námětů, scénáře, obhlídky lokací, dramaturgie, produkčních prací a samozřejmě samotného natáčení. A o čem bude tento televizní spot, který natáčí účastníci kroužku pro své vrstevníky? V tuto chvíli můžeme snad jen poodhalit, že se jedná o krátký výchovně-preventivní spot, který poukazuje na důležitost dodržování bezpečnosti při jízdě na kole.

Na tomto projektu, který je v současné době v rámci Zájmových kroužků SaSM – DDM ČB největší svého rozměru, bylo přizváno i několik odborníků, kteří dětský filmový štáb povzbuzovali a předávali jim své vědomosti a zkušenosti. Velký dík tedy patří: Mgr. Tomáši Binterovi (režisér, externí pedagog FAMU a Filmové školy Zlín), MgA. Monice Brkalové (kameramanka) a Mgr. Leoši Ryškovi, SDB (ředitel TV NOE).

Každý z účastníků si díky tomuto projektu mohl vyzkoušet, jak náročná, ale i zajímavá, je týmová práce filmového štábu, kdo je za co zodpovědný, co musí ovládat a co je jeho úkolem. Po náročném natáčení v interiérech i chladných dnech v exteriéru je nyní natočený materiál v rámci filmového kroužku zpracováván. Čeká nás proto ještě dlouhá, náročná a poctivá práce, při níž se budeme muset všichni obrnit nezlomnou trpělivostí. Ale již nyní se můžete těšit na teplé jarní dny, které sebou přinesou i premiéru tohoto společného díla téměř 20-ti členného filmového štábu.

Závěrem děkujeme všem organizacím a firmám, které se na tomto projektu podílejí a které jej spolufinancují.

Projekt „Na kole bezpečně“ je spolufinancován Nadací ČEZ.

Tento projekt dále podpořili:

Promítání fotek »

123►

Na první debatu přišel tiskový mluvčí Městské policie, který představil svou vlastní práci a dále reagoval na otázky od posluchačů. Vzhledem k tomu, že z počátku se nikdo nechtěl ptát, rozvířili diskusi zaměstnanci, kteří se ptali hlavně na sankce za držení drog, špatný přechod pro chodce a jiné. Na tomto podkladě se celá debata tak rozjela, že kluci i holky sázeli své názory jako z rukávů a velmi pohotově argumentovali. Bylo pro nás velice pozitivní a zajímavé slyšet jejich vlastní názory a jsme rádi, že dostali prostor. Došlo i na téma rasismus „bílí versus černí“… Bylo zajímavé slyšet názory a zkušenosti posluchačů s policisty, kteří je mají chránit a oni to vidí dost jinak.

Druhá diskuse probíhala s cílem zaměřit se na výtržnictví, sankce, přestupky apod. Hned zpočátku sklouzla ve velkou debatu nerovnosti „bílých versus černých“, kdy posluchači argumentovali především z vlastních zážitků např. při zájmu o práci, kdy vlastně díky barvě pleti nemají šanci práci získat. Opět velmi zajímavé názory, které chlapci i dívky řešili spolu s přednášejícím.

Třetí diskuse se zaměřovala na extremismus a vysvětlení toho, co to vlastně znamená, jak se pozná (a to nejen zvenčí) skinhead, anarchista atd. Pan Čech z občanského sdružení Theia (který vedl i předchozí diskusi) dokázal toto tématiku „klubákům“ velmi přirozeně a obrazně přiblížit a všichni poslouchali a reagovali s velkým zájmem. Bylo zde vyzdviženo, že by člověk měl přemýšlet nad tím, co dělá a proč to dělá – s jakým cílem a jakými lidmi. Tato tématika byla nám dokreslena velmi poutavými příklady z praxe.

Všechny debaty trvaly kolem hodiny spolu s velkou a horlivou diskusí. Do budoucna určitě zapojíme do běžných klubů takovýchto debat více a i nadále se s „klubáky“ chceme bavit o různých více či méně problémových tématech.

Autor: Veronika Šimečková, Radka Rybáková

TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.

Kromě poutavé výzdoby, složené z obrázků i zajímavých textů, jsme uskutečnili 2 diskuse na toto téma, jednu se samotnými bývalými uživateli pervitinu, toho času na léčení v Psychiatrické léčebně Červený Dvůr; druhou o alkoholu a jeho bezpečné konzumaci. Dále jsme se o tomto tématu běžně s „klubáky“ bavili, na baru byly k dispozici nejrůznější texty na toto téma a letáčky s běžnou dobou vystřízlivění po vypití určitého množství alkoholu.

Tato dvouměsíční témata jsou vybírána s ohledem na cílovou skupinu, se kterou klub Oráč pracuje a programy jsou laděny preventivně.

Autor: Radka Rybáková

TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.

Před Prahou jsme se ztratili, nikde nebyly žádné ukazatele, tak jsme chvíli bloudili, ale nakonec jsme cestu našli. Než jsme vešli do auqaparku, řekli jsme si  pravidla a bylo jasno, že pokud se něco semele, ihned odjíždíme domů. Kluci si to zřejmě vzali hodně k srdci, jelikož bylo vše v absolutní pohodě.

Uvnitř aquaparku bylo opravdu mnoho atrakcí, proto jsme se ihned rozdělili. Kluci šli na ty nejvíce odstrašující tobogány a fakt si to užívali. V rámci pobytu uvnitř jsme si ukazovali záchranu ve vodě, kluky to zajímalo. Po třech hodinách jsme se dohodli, že si zajdeme do Prahy na Václavské náměstí, kde kluci dostali na hodinu rozchod. Chtěli vidět vánoční Prahu. Někteří z nich byly v Praze úplně poprvé, tak byli velice překvapení.

Z Prahy jsme odjížděli kolem půl sedmé a pořád jsem zezadu auta slyšeli: „Viděl jsi to, to bylo…, musíme sem jet ještě někdy jindy, my se sem jinak nedostaneme.“

Na tomto výletě bylo ještě krásné, jak bylo vidět, že nikdo ve velkoměstě neřeší, zda jsou kluci „cigáni“, nebo „gádžové“, nikdo hloupě nezíral, neřešil. Kluci měli prostor užít si vlastní zážitky, svůj čas.

Autor: Veronika Šimečková

TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.

Hned na začátku programu děti přivítal anděl, který jim řekl, co se na Oratoři bude dít, pak se děti rozlétly tam, kam chtěly. Na baru byly kreativní aktivity, kde si děti vyráběly masky, nebo se učily básničku a třeba si i vytvořily andělská křídla. Bylo krásně vidět jejich zapálení a nadšení do činnosti. Skvělé bylo, že pomáhalo zrovna ten den mnoho praktikantů a dobrovolníků, takže program byl opravdu velice intenzivní. Děti si mimo tyto aktivity mohly vyzkoušet i společenské hry v tělocvičně a nebo zase individuální hru – křížovku, při které hledaly otázky na chodbě Střediska. Program byl opravdu pestrý.

Na závěr pak přišlo to nejlepší, děti se přesunuly do tělocvičny a očekávaly Mikuláše. Mikuláš přišel s košem plným dárečků  a začalo se recitovat, zpívat a povídat. Mikuláš dětem  také řekl, proč je Mikuláš Mikulášem a kdo to vlastně byl. Děti bedlivě poslouchaly. Mikuláš v podání našeho pana ředitele Tomáše Rádla byl opravdu důvěryhodný.

Na závěr tohoto článku chceme poděkovat všem, kteří se akce zúčastnili a těšíme se zase na příští rok.

Promítání fotek »

100 „svatoanežských“ stromů.

Jednalo se o národní strom lípu srdčitou (Tilia cordata Roelvo), kterou měli ve dnech 4. – 6. 11. 2011 vysadit děti a mládež na různých místech naší vlasti. Velkou radostí nám byla možnost zasadit jediný tento strom určený pro České Budějovice právě na salesiánské zahradě. Tohoto úkolu se statečně zhostili zástupci mládeže z klubu Oráč a Romského klubu. Celou tuto slavnost provázel svým slovem ředitel Střediska Ing. Tomáš Rádl, SDB, který připomenul životní cestu této významné české osobnosti a její odkaz, který je aktuální i po 800 letech.

Při této nevšední události nechyběli ani naši mladí reportéři se svou kamerou (tj. děti z filmového kroužku).  reportáž_Sázení stromu

Promítání fotek »